Konal se 22. ročník konference CZEDER

Hlavním tématem 22. ročníku konference České dny pro evropský výzkum – CZEDER 2025, který se  uskutečnil 10. 11. 2025, byla budoucnost rámcového programu po roce 2027 (Future of the EU Research & Innovation Framework Programme beyond 2027), kdy skončí devátý rámcový program Horizont Evropa. Konference, na které se sešlo na 160 účastníků, zahrnovala kromě přednášek dvě panelové diskuse. První se zabývala budoucností financování výzkumu a inovací z EU, včetně perspektiv z evropské úrovně i z českého národního kontextu. Druhá měla téma zhodnocování výsledků výzkumu a vědeckých poznatků generovaných výzkumnými projekty.

Konferenci zahájil Jiří Nantl, náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Zdůraznil význam spolupráce mezi českými institucemi a Evropskou komisí při rozvoji výzkumu a inovací a ocenil, že nový rámcový program zachovává osvědčenou strukturu, což podporuje stabilitu a efektivní komunikaci mezi partnery. Účastníky přivítal též Michal Pazour, zástupce ředitele Technologického centra Praha (TC Praha), který připomněl dlouholetou spolupráci s MŠMT a rostoucí význam české účasti v evropském výzkumu. Zdůraznil potřebu společné evropské reakce na demografické, klimatické a geopolitické výzvy i otázku technologické suverenity.

Stěžejní přednáška Francisco de la Torre Francia, zástupce vedoucího oblasti pro společné strategické plánování a programování z Generálního ředitelství pro výzkum a technologický rozvoj EU (DG RTD), se soustředila na představení návrhu nového rámcového programu pro výzkum a inovace, který naváže v roce 2028 na Horizon Europe a bude těsně propojen s Evropským fondem pro konkurenceschopnost (ECF). Evropská komise plánuje zjednodušení financování formou snížení počtu programů z více než padesáti na šestnáct a vytvoření jednotného rámce, v němž bude ECF hrát ústřední roli. Pro odstranění duplicity a zvýšení efektivity využívání prostředků se má sjednotit podpora výzkumu, inovací a průmyslového rozvoje do jednoho inovačního cyklu, tedy od základního výzkumu až po komercializaci výsledků. Společné financování bude řízeno jednotným souborem pravidel tzv. single rulebook a nástroji ECF, zatímco specifické výzkumné oblasti zůstanou pod pravidly Horizon Europe. Evropská partnerství mají zůstat důležitou součástí, jejich počet má být snížen pro lepší efektivitu a strategičnost. Komise rovněž plánuje posílení flexibility Evropské rady pro inovace (EIC), podle modelu agentur typu DARPA, kde bude možné rychle zastavit nebo upravit projekty s nižším potenciálem. Mezi novinky patří možnost spolufinancování kapitálových investic do výzkumné a technologické infrastruktury a nová klasifikace zemí na „widening“ a „transition“ podle úspěšnosti ve výzkumných programech a inovační výkonnosti. Velká pozornost má být věnována i otázce tzv. duálního využití výzkumným projektům, které mohou mít jak civilní, tak obranné uplatnění a mohou přinášet synergie mezi tyto dva sektory. Celý návrh dle slov F. T. Francia směřuje k vytvoření pružnějšího, jednoduššího a více integrovaného evropského systému podpory výzkumu a inovací.

Přednáška Vladimíra Vojtěcha, analytika TC Praha, seznámila posluchače s vývojem účasti České republiky v dosavadním průběhu Horizontu Evropa a ve vybraných dotačních programech EU do srpna 2025. ČR si výrazně zlepšila pozici koordinátora projektů v tematických částech programu
(IA a RIA), stále ale nedosahuje takové pozice, jako je průměr států EU-13. Přes úspěchy v získávání grantů ERC (z 11 grantů v FP7, přes 28 grantů v H2020 na prozatích 49 grantů ERC v HE) a přes zvyšující se počet projektů, které české týmy koordinují, patří ČR zatím pouze k „mírným“ nikoliv „silným“ inovátorům.

Následná panelová diskuse se věnovala pohledu budoucího financování výzkumu a inovací jak z evropské, tak české perspektivy. Diskutujícími byli F. T. Francia, Lucie Núňez Tayupanta, ředitelka Odboru výzkumu a vývoje MŠMT, a Pavel Juráš, zástupce ředitele odboru strukturálních fondů MPO. V diskusi zazněl apel na lepší koordinaci mezi členskými státy a institucemi EU, efektivnější přenos informací a zajištění strategické soudržnosti programů. Na české straně se zdůrazňovala nutnost zachovat rovnováhu mezi „bottom-up“ výzkumem (ERC, MSCA) a „top-down“ prioritami, jako jsou mise, moonshot projekty či obranný výzkum. Přičemž by se neměla uplatňovat nadměrná orientace na průmysl a bezpečnost. Panelisté zdůraznili též důležitost otevřenosti programu pro všechny členské státy, nejen pro rozvinuté regiony, a apelovali na zachování vědecké excelence a rovného přístupu. Tématem diskuse byla i budoucnost partnerství a misí v rámci programu Horizon Europe. Diskutující zmínili potřebu hledání rovnováhy mezi národními a evropskými úrovněmi partnerství a na nejistotu ohledně jejich další podoby po roce 2030. Zdůraznili, že i po skončení současných misí, například v oblasti boje s rakovinou nebo adaptace na změnu klimatu, zůstane nutnost pokračovat ve výzkumných a inovačních aktivitách. Mise představují nový přístup, který více zapojuje místní komunity a podporuje přímou implementaci výsledků výzkumu do praxe.

Odpolední část konference otevřela Szilvia Nemeth, zástupce vedoucího oddělení pro zhodnocování znalostí a technologické infrastruktury DG RTD z EU, s přednáškou o důležitosti zhodnocování znalostí a výhledem do budoucna. Nemeth zdůraznila význam sdílení a spolupráce a popsala pět klíčových oblastí, ve kterých podle ní může proces zhodnocování znalostí selhávat. První je podpora a financování, které bývá často nedostatečné nebo špatně cílené, druhou oblastí jsou dovednosti a vzdělávání jako práce s duševním vlastnictvím, zakládání firem nebo vytváření spin-offů, které ovšem nejsou součástí formálního vzdělávání a musejí se získat praxí. Třetí oblast se týká řízení inovačního procesu, kdy se v praxi mnohé inovace ztratí, zůstanou nevyužité. Čtvrtou oblastí jsou lidé jako ústřední prvek inovačního systému. Nemet zdůrazňila, že zhodnocování znalostí má vedle ekonomického procesu i společenský rozměr, kdy jsou do procesu zapojeni občané. Ti jsou nejen jako příjemci výsledků, ale i partnery v diskusi o tom, jakým směrem se inovace ubírají. Pátou oblastí je monitorování a udržitelnost systému, neboť měření úspěšnosti zhodnocování znalostí je složité, protože přínosy nejsou vždy okamžitě viditelné ani snadno kvantifikovatelné.

Na stejné téma navazovala odpolední panelová diskuse, kterou vedli S. Nemeth, Martin Fusek, člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace a zástupce ředitele pro strategický rozvoj, ÚOCHB AV ČR, dále přednášející Inge Volman Business developer z Radboud University, a Hana Kosová, odbornice na valorizaci na volné noze. Diskuse se zaměřila na různé přístupy ke znalostní valorizaci. Dle diskutujících zahrnuje tento pojem nejen komercializaci vědeckých výsledků, ale i jejich společenské dopady a využití ve veřejné správě či občanské společnosti. Na příkladech ze Švédska, Portugalska a Nizozemska ukazovali, jak může být systém podpory inovací dobře koordinovaný, otevřený a efektivní. Při debatě o tom, zda má mít prioritu komerční či společenská stránka valorizace, se účastníci shodli, že obě jsou důležité, ale vyžadují odlišné přístupy a metriky. V otázce organizací, které spojují výzkum s průmyslem a veřejnými institucemi (kanceláře pro transfer technologií, inkubátory a inovační agentury), našli řečníci shodu na potřebě jejich profesionalizace, schopnosti komunikovat mezi vědeckým a aplikačním světem a aktivně hledat řešení namísto překážek. Překážky přenosu výsledků výzkumu do praxe vidí panelisté v pozdním zapojení klíčových aktérů, v nízké motivaci vědců a v jejich administrativním přetížení. Diskutující by přivítali změnu myšlení, větší podporu podnikatelského ducha a mobilitu mezi akademií a průmyslem.

Po celou dobu konference mohli účastníci navštívit posterovou sekci ve foyer hotelu, kde výzkumníci a výzkumnice z vědeckých ústavů a univerzit prezentovali své úspěšné projekty.

Konference CZEDER je největší akce věnovaná evropským rámcovým programům pro výzkum, technologický vývoj a inovace v České republice a každoročně ji pořádá Technologické centrum Praha ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy za účasti významných řečníků a hostů z akademické sféry, veřejné správy a zástupců Evropské komise.

Záznam z konference je zveřejněný na YouTube kanálu zde.
Fotogalerii najdete pod úvodní fotografií.