Nová publikace ukazuje, jak vzájemné učení posiluje foresight v evropské politice výzkumu a inovací

Technologické centrum Praha vydalo v rámci evropského projektu Eye of Europe novou publikaci Booklet on Mutual Learnings. Publikace shrnuje zkušenosti z pěti evropských Mutual Learning Events a ukazuje, jak mohou vzájemné učení, sdílení zkušeností a budování odborné komunity přispět k systematičtějšímu využívání foresightu ve výzkumné a inovační politice. Evropské systémy výzkumu a inovací dnes čelí souběhu technologických, geopolitických, demografických a environmentálních změn. Pro veřejnou správu proto již nestačí pouze analyzovat minulý vývoj a reagovat na aktuální problémy. Stále důležitější je schopnost včas rozpoznávat nové trendy a rizika, pracovat s více možnými scénáři budoucnosti a promítat dlouhodobé perspektivy do současných rozhodnutí. Právě na posilování těchto schopností se zaměřila série pěti Mutual Learning Events (MLEs), které proběhly v letech 2024–2025 v rámci projektu Eye of Europe. Setkání propojila zástupce ministerstev, veřejných agentur, evropských institucí, výzkumných organizací a foresightových pracovišť z členských a přidružených zemí. Jednotlivé akce se věnovaly novým přístupům k foresightu, komunikaci jeho výsledků, integraci foresightu do politického cyklu, dlouhodobému stanovování priorit a rozvoji foresightové kultury. Nová publikace nepředstavuje pouze souhrn jednotlivých setkání. Nabízí průřezovou analýzu společných témat, přenositelných postupů a podmínek, které ovlivňují skutečné využití foresightu ve veřejné správě.

Foresight není (jen) analytický nástroj

Jedním z hlavních závěrů publikace je posun od chápání foresightu jako technického nástroje k jeho vnímání jako širší schopnosti veřejných institucí pracovat s nejistotou. Jeho přínos nespočívá pouze ve zpracování výhledově orientovaných podkladů pro strategické rozhodování. Stejně důležité jsou procesy společného učení, konfrontace různých pohledů a diskuse o předpokladech, hodnotách a strategických volbách. Foresight může přinášet hodnotu v celém cyklu strategického rozhodování: při nastavování agendy, formulaci dlouhodobých strategií, výběru priorit, návrhu nástrojů, monitorování i následné úpravě politik. Aby však jeho výsledky ovlivnily rozhodování, musí být napojeny na konkrétní strategické procesy, časově sladěny s rozhodovacími okamžiky a komunikovány způsobem odpovídajícím potřebám jednotlivých uživatelů.

Co ukázaly zkušenosti účastníků

Součástí publikace je také vyhodnocení dotazníkového šetření mezi účastníky MLEs. Výsledky ukazují, že Mutual Learning Events posílily porozumění různým způsobům využití foresightu, zvýšily důvěru účastníků v jeho praktickou aplikaci a pomohly vytvářet kontakty mezi institucemi a zeměmi. Dopady se projevily na třech úrovních. Na individuální úrovni šlo především o rozvoj znalostí, dovedností a profesní jistoty. V organizacích akce podpořily diskusi o roli foresightu, jeho legitimitě a možnostech zapojení do strategického řízení. Na systémové úrovni přispěly k posílení evropské odborné komunity, sdílení metod a navazování následné spolupráce. Důležitým zjištěním je také význam bezpečného prostředí, v němž mohou účastníci otevřeně hovořit nejen o úspěších, ale také o překážkách, neúspěšných postupech nebo dosud neověřených nápadech. Právě tento prostor pro důvěru, experimentování a společnou reflexi představuje jednu z hlavních přidaných hodnot vzájemného učení.

Od projektových aktivit k trvalé evropské kapacitě

Publikace doporučuje, aby vzájemné učení v oblasti foresightu nekončilo s jednotlivými projekty. Navrhuje rozvíjet pravidelný evropský cyklus vzájemného učení, propojit jej s prioritami Evropského výzkumného prostoru a posílit návaznost mezi osobními setkáními, odbornými sítěmi a digitální platformou Futures4Europe. Dlouhodobým cílem není pouze produkovat více foresightových studií, ale vytvářet instituce, které dokážou s budoucností systematicky pracovat. To vyžaduje stabilní mandáty, kvalifikované pracovníky, podporu vedení, zapojení tvůrců politik a pravidelné propojení foresightu s konkrétními rozhodnutími. Publikace tak nabízí praktický zdroj pro ministerstva, veřejné agentury, strategické orgány i foresightové odborníky, kteří hledají způsoby, jak posílit anticipační kapacity a lépe připravovat politiky na rychle se měnící prostředí.

Autoři publikace: Michal Pazour, Lenka Hebáková a Iva Vančurová, Technologické centrum Praha.

Publikace vznikla v rámci projektu Eye of Europe financovaného z programu Horizont Evropa.