Světová věda za české peníze. Evaluace ukazuje mimořádný výkon domácího zdravotnického výzkumu

Český zdravotnický výzkum dosahuje v mezinárodním srovnání nadprůměrných výsledků, přestože stát do něj investuje výrazně méně než většina vyspělých evropských zemí. Ukazuje to průběžná evaluace Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2024–2030, kterou pro Agenturu pro zdravotnický výzkum ČR zpracovalo Technologické centrum Praha. Výsledky analýzy zároveň ukazují, že současný model „špičkové vědy za málo peněz“ nemusí být dlouhodobě udržitelný.

Česká republika patří v oblasti zdravotnického výzkumu mezi země, které dokážou z omezených zdrojů vytěžit mimořádně kvalitní výsledky. Interim evaluace Programu na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2024–2030 (NW) ukazuje, že čeští vědci dosahují v klinické medicíně výrazně nadprůměrné mezinárodní viditelnosti. Oborově normalizovaná citovanost českých publikací v klinické medicíně, představující publikačně nejsilnější obor, dosáhla v roce 2024 hodnoty 2,42, tedy více než dvojnásobku světového průměru. Také v dalších oborech zdravotnického výzkumu dosahuje oborově normalizovaná citovanost celosvětově nadprůměrných hodnot. Jinými slovy: český zdravotnický výzkum je v mezinárodním měřítku mimořádně respektovaný a citovaný.

Tento výsledek je o to pozoruhodnější, že financování zdravotnického výzkumu zůstává v Česku ve srovnání s vyspělými evropskými státy nízké. Zatímco v přepočtu na obyvatele investuje Česká republika do zdravotnického výzkumu přibližně 17,6 eur, ve Finsku jde téměř o čtyřnásobek a v Rakousku dokonce o pětinásobek této částky. Rozdíl se navíc v posledních letech dále prohlubuje. Evaluace ukazuje, že mezi lety 2019 a 2024 vzrostly veřejné investice do zdravotnického výzkumu v Česku jen mírně, zatímco řada evropských států své rozpočty navyšovala podstatně rychleji.

Právě v tomto kontextu získává program NW mimořádný význam. Do prvních tří veřejných soutěží bylo podáno celkem 1 405 projektových návrhů, z nichž podpořeno bylo 292 projektů s celkovou státní podporou přes 3,6 miliardy korun. Program propojuje univerzity, fakultní nemocnice, ústavy Akademie věd i další výzkumné organizace a vytváří prostor pro spolupráci špičkových týmů napříč obory. Největší zastoupení mají projekty zaměřené na onkologii, neurovědy, biomedicínské technologie nebo kardiovaskulární onemocnění.

Evaluace zároveň potvrzuje rostoucí internacionalizaci českého zdravotnického výzkumu. České týmy se prostřednictvím evropských partnerství zapojují do mezinárodních konsorcií s partnery z celé Evropy i mimoevropských zemí. Podporu získaly například projekty realizované společně s institucemi z Německa, Francie, Kanady nebo Izraele. Program tak posiluje nejen domácí výzkumné kapacity, ale i schopnost českých institucí obstát v evropské konkurenci.

Analýza však upozorňuje i na strukturální limity, které mohou další rozvoj brzdit. Vedle nízké úrovně financování jde zejména o nedostatek výzkumných pracovníků ve zdravotnictví. Počet výzkumníků přepočtený na milion obyvatel zůstává v Česku výrazně nižší než ve většině srovnatelných evropských zemí. Vzniká tak riziko, že bez výraznější změny priorit nebude možné současnou výkonnost systému dlouhodobě udržet.

Interim evaluace programu proto nepřináší pouze průběžné zhodnocení jeho fungování. Nabízí také širší pohled na postavení českého zdravotnického výzkumu v evropském kontextu a vytváří důležitý analytický podklad pro další směřování podpory zdravotnického aplikovaného výzkumu v Česku. Ukazuje, že české týmy dokážou produkovat světově relevantní výsledky i v podmínkách omezených zdrojů. Současně ale otevírá otázku, zda je možné tento model vysokého výkonu při relativně nízkých investicích dlouhodobě udržet bez systematičtější podpory státu.

Obr. Výdaje ve veřejném sektoru (vládním + vysokoškolském sektoru) na zdravotnický VaV v % HDP
v letech 2019 a 2023. Zdroj: Eurostat 2025