S čím souvisí úspěšnost zemí v programu Horizont Evropa?

Technologické centrum AV ČR připravilo další analýzu dat z rámcového programu Horizont Evropa. Podle ní souvisí úspěšnost zemí EU v tomto programu s jejich inovační výkonností nebo s jejich mírou účasti v „nevýzkumných a neinovačních“ typech projektů. Jak přesně se tyto indikátory do úspěšnosti promítají?

Jedním z indikátorů, který se pravidelně a dlouhodobě v souvislosti s RP sleduje, je zapojení řešitelských týmů z jednotlivých zemí do procesu přípravy projektů RP a následná úspěšnost projektových návrhů s jejich účastí.

V tomto blogu se budeme zabývat úspěšností projektových návrhů s účastí jednotlivých zemí EU předložených do dosud vyhodnocených výzev programu Horizont Evropa (data k 09/2022).

Na počátku analýzy uveďme, že kalkulovaná míra úspěšnosti se vztahuje pouze na úplné způsobilé návrhy projektů – eligible full proposals (tj. návrhy předložené do jednokolové výzvy nebo do druhé fáze dvoukolové výzvy). Kalkulace úspěšnosti nezahrnuje 1. kolo dvoukolových výzev z důvodu nedostatku strukturovaných údajů o žadatelích v první fázi procesu hodnocení.

Existuje řada způsobů, jak v programu Horizont Evropa stanovit úspěšnost. Je možné stanovit úspěšnost výzev, typů institucí, zemí atd. Úspěšnost lze vztahovat k jednotlivým fázím (kolům) hodnocení návrhu projektu. Při výpočtu úspěšnosti lze použít „počty“ nebo „částky“ a případně další rozměry.

V tomto článku budeme stanovovat úspěšnost návrhů projektů daných zemí EU dle níže uvedeného vzorce.

Úspěšnost návrhů projektů dané země (Proposals success rate) = (počet návrhů projektů vybraných k financování v jednokolových výzvách s účastí dané země + počet návrhů projektů vybraných k financování ve druhém kole dvoukolových výzev s účastí dané země) / (počet hodnocených způsobilých návrhů projektů v jednokolových výzvách s účastí dané země + počet hodnocených způsobilých návrhů projektů ve druhém kole dvoukolových výzev s účastí dané země) *100

(Poznámka autora: Evropská komise používá velmi často stejnou kalkulaci úspěšnosti.)

Výsledkem použití toho jednoduchého vzorce aplikovaného na země EU je graf 1.

Celý text Daniela Franka s grafy je na Vedavýzkum.cz zde.