„Největší výzva není zavést nástroje, ale změnit způsob přemýšlení," míní Kristýna Zychová
Články ke stažení:
Kristýna Zychová koordinuje otevřenou vědu na České zemědělské univerzitě v Praze a zároveň se podílí na národních iniciativách v Technologickém centru Praha. Letos v březnu spolupořádala pražský EOSC CZ Networking Day – akci, která záměrně vsadila na praktické workshopy a přilákala i výzkumníky, kteří na podobné akce běžně nechodí. V rozhovoru mluví o tom, proč je zavádění otevřené vědy především o lidech, jak na ČZU budují síť podpory napříč fakultami a proč česká věda stojí před zásadním systémovým rozhodnutím.
V jaké instituci aktuálně působíte a jakou roli v ní máte v oblasti podpory otevřené vědy a práce s výzkumnými daty?
Na České zemědělské univerzitě v Praze se věnuji koordinaci a rozvoji otevřené vědy – od nastavování procesů a strategií až po každodenní podporu výzkumníků. Celá agenda je ukotvena v Knihovně ČZU, která nefunguje jen jako servisní pracoviště, ale jako přirozený partner výzkumu a hybatel změny.
Souběžně pracuji v Technologickém centru Praha, kde jsme nedávno dokončili národní analýzu potenciálu Open Science a FAIR správy výzkumných dat v České republice. Díky tomu vidím otevřenou vědu z obou perspektiv – jak vypadá na úrovni strategií a politik a jak složité je ji reálně zavést na konkrétní univerzitě. Potvrzuje se přitom, že většina výzev, které řešíme na ČZU, není lokálních, ale systémových.
Co vás na otevřené vědě doposud nejvíc překvapilo?
Překvapila mě i šíře celé problematiky. Otevřená věda se propojuje se správou dat, právními otázkami, bezpečností, technologiemi i institucionálním řízením a ten rámec se neustále rozšiřuje. Dnes to vnímám tak, že otevřená věda není něco, co jednou „implementujete". Je to změna, kterou je potřeba postupně vyjednat, vysvětlit a ukotvit v samotném fungování instituce.
Celý rozhovor s K. Zychovou najdete na webu EOSC.cz