Kdo těží z Wideningu? Typologie zemí v Horizontu Evropa a postavení ČR

V evropské debatě o programu Horizont Evropa a následujícím RP se stále častěji zdůrazňuje, že tzv. widening countries nepředstavují homogenní skupinu zemí. Jednotlivé země se významně liší velikostí svých výzkumných systémů, úrovní inovační výkonnosti i schopností zapojit se do mezinárodní spolupráce. Tomu by měla odpovídat i podoba podpory, která by neměla být koncipována jednotně.

Analýza TC Praha se zaměřuje na to, jak jsou finanční prostředky z priority Widening mezi jednotlivé země rozděleny, a do jaké míry toto rozdělení odpovídá jejich výzkumné kapacitě a potřebě podpory. Neomezuje se přitom pouze na absolutní objem získaných finančních prostředků, ale pracuje s referenčním přístupem, který umožňuje posoudit, zda skutečný finanční podíl jednotlivých zemí odpovídá očekávané úrovni nebo ji překračuje či nedosahuje.

Tento přístup rozlišuje dvě klíčové roviny. První ukazuje, které země patří mezi hlavní příjemce finanční podpory z priority Widening v absolutním měřítku. Druhá, analyticky podstatnější, se ptá, které země dosahují nadprůměrného či naopak podprůměrného podílu finanční podpory vzhledem ke své výzkumné kapacitě a pozici v evropském výzkumném prostoru.

Další důležitou otázkou je, zda postavení jednotlivých zemí ve Wideningu představuje skutečně specifický efekt této priority, nebo zda spíše odráží jejich celkovou účast a úspěšnost v programu Horizont Evropa. Toto srovnání umožňuje lépe porozumět roli, kterou Widening hraje v národních výzkumných systémech.

Celý text publikovaný najdete na VědaVýzkum.cz