Jak významnou roli hrají widening země ve znalostních sítích vytvořených rámcovými programy?

Studie „To what extent are Widening countries part of knowledge networks formed by the framework programmes?" analyzuje zapojení tzv. widening zemí (tj. států s nižší účastí v předchozích rámcových programech EU) do výzkumných sítí v programech FP7, Horizon 2020 a Horizon Europe.

Hlavní zjištění studie:

• Centrální role velkých ekonomik: Státy jako Německo, Francie, Itálie či Španělsko zůstávají klíčovými uzly v síti výzkumných spoluprací. Tyto země dominují ve vedení projektových konsorcií a nastavování výzkumné agendy.
• Postupné zapojování widening zemí: I když tyto země stále zaostávají v účasti v RP, některé státy jako Řecko, Portugalsko a Slovinsko vykazují rostoucí zapojení do výzkumných sítí. U jiných, včetně Česka, Polska či Rumunska, je pokrok méně výrazný. Z Non-Widening zemí  stojí za pozornost snižující se intenzita mezinárodní spolupráce Švédska. 
• Regionální spolupráce: Země mají tendenci spolupracovat v rámci blízkých geografických oblastí. Například mezi Rumunskem a Bulharskem dochází ke stále užší spolupráci. Také baltské země (Litva, Lotyšsko, Estonsko) mají silné vzájemné vazby.
• Síla „Bridge (Bridging) Countries": Některé země, jako Itálie, Španělsko případně Řecko (pozn.: Řecko je v programu Horizont Evropa rovněž widening zemí), fungují jako spojky mezi Widening a Non-Widening státy, čímž zlepšují integraci widening zemí do výzkumných sítí.
• Nízká přítomnost „vlivných institucí" ve widening zemích: Významné výzkumné organizace jsou převážně v Non-Widening zemích. Widening státy mají jen velmi omezený počet institucí, které by fungovaly jako hlavní uzly výzkumné sítě.

Celý text spolu s grafy naleznete na webu VědaVýzkum.cz