Publikováno: 26.03.2025
Typ publikace: Články v externích časopisech
Jak významnou roli hrají widening země ve znalostních sítích vytvořených rámcovými programy?

Články ke stažení:
Studie „To what extent are Widening countries part of knowledge networks formed by the framework programmes?" analyzuje zapojení tzv. widening zemí (tj. států s nižší účastí v předchozích rámcových programech EU) do výzkumných sítí v programech FP7, Horizon 2020 a Horizon Europe.
Hlavní zjištění studie:
- Centrální role velkých ekonomik: Státy jako Německo, Francie, Itálie či Španělsko zůstávají klíčovými uzly v síti výzkumných spoluprací. Tyto země dominují ve vedení projektových konsorcií a nastavování výzkumné agendy.
- Postupné zapojování widening zemí: I když tyto země stále zaostávají v účasti v RP, některé státy jako Řecko, Portugalsko a Slovinsko vykazují rostoucí zapojení do výzkumných sítí. U jiných, včetně Česka, Polska či Rumunska, je pokrok méně výrazný. Z Non-Widening zemí stojí za pozornost snižující se intenzita mezinárodní spolupráce Švédska.
- Regionální spolupráce: Země mají tendenci spolupracovat v rámci blízkých geografických oblastí. Například mezi Rumunskem a Bulharskem dochází ke stále užší spolupráci. Také baltské země (Litva, Lotyšsko, Estonsko) mají silné vzájemné vazby.
- Síla „Bridge (Bridging) Countries": Některé země, jako Itálie, Španělsko případně Řecko (pozn.: Řecko je v programu Horizont Evropa rovněž widening zemí), fungují jako spojky mezi Widening a Non-Widening státy, čímž zlepšují integraci widening zemí do výzkumných sítí.
- Nízká přítomnost „vlivných institucí" ve widening zemích: Významné výzkumné organizace jsou převážně v Non-Widening zemích. Widening státy mají jen velmi omezený počet institucí, které by fungovaly jako hlavní uzly výzkumné sítě.
Celý text spolu s grafy naleznete na webu VědaVýzkum.cz