Karel Klusáček: 30 let TC Praha aneb začínali jsme v devadesátkách

Karel Klusáček založil a vede Technologické centrum Praha. Instituci, která letos slaví třicet let a za tu dobu pomohla mnoha českým vědcům získat prestižní evropské projekty. Technologické centrum Praha ale přináší i analýzy pro výzkum a inovace, realizuje transfer technologií a pomáhá firmám v jejich rozvoji. O historii TC Praha a šíři jeho současných aktivit vypráví v bilančním rozhovoru.

Za jakým účelem jste před třiceti lety založili Technologické centrum Praha, tehdy pod názvem Technologické centrum AV ČR?

V turbulentní době nových příležitostí jsem koncem roku 1992 spolu s několika kolegy inicioval založení organizace, jejímž cílem bylo provozovat inkubátor pro spin-off firmy s návazností na výzkumné projekty AV ČR. Tak vzniklo v roce 1994 Technologické centrum AV ČR jako sdružení právnických osob. Zakládajícími členy byla pracoviště Akademie věd – Ústav chemických procesů, Fyzikální ústav, Ústav fyziky plazmatu, Ústav molekulární genetiky a Mikrobiologický ústav, v roce 2005 se stala členem sdružení společnost Technology Management, s.r.o. Náš záměr měl sice podporu tehdejšího vedení Akademie věd, ale muselo se jednat o organizaci, která nebude čerpat prostředky z jejího centrálního rozpočtu.

Neměli jste tedy snadný začátek.

Ne, ale postupem času se ukázalo, že tato zdánlivě negativní podmínka měla zásadní pozitivní vliv na rozvoj a charakter vzniklého Technologického centra. Permanentní nutnost soutěžit o finanční prostředky z širokého portfolia finančních zdrojů, včetně komerčních, pomohla vytvořit v Technologickém centru velmi zdravou institucionální kulturu s jednoznačným zaměřením na výkon a efektivitu.

Jaké výsledky měl inkubátor při Akademii věd ČR?

Inkubátorem high-tech firem, který jsme provozovali při AV ČR v letech 1994–2002, prošlo celkem 21 malých firem vybraných z 53 posuzovaných podnikatelských záměrů. Pouze tři svou podnikatelskou činnost ukončily a 18 se jich úspěšně rozrostlo a přešlo do standardního tržního prostředí. Inkubované firmy vznikaly buď jako spin-offy ústavů AV ČR nebo to byly externí startupy, které měly přímou vazbu na jejich výzkumné projekty. Pro začínající podnikatele se mimo jiné podařilo zajistit i výraznou podporu z programu PHARE. Firmám byly k dispozici laboratoře, technologické haly a kancelářské zázemí. Podle dostupných veřejných zdrojů šest firem vzniklých z devíti akademických spin-offů stále velmi úspěšně působí na trhu. V roce 2002 byla činnost inkubátoru ukončena pro nezájem pracovišť Akademie věd o jeho další činnost. Inkubace firem je samostatný a poměrně komplikovaný byznys. Pro samotné výzkumné organizace může být zajímavější prodej know-how nebo příjem z licenčních poplatků za využití patentovaných výzkumných výsledků. Dalším důvodem poklesu zájmu o provoz inkubátoru při AV ČR bylo podle mého názoru přirozené vyčerpání určitého zásobníku „business-minded scientists“, kteří dostali počátkem devadesátých let příležitost uskutečnit své, do té doby neuskutečnitelné, podnikatelské záměry v novém společenském systému....

Celý rozhovor si můžete přečíst na portále VědaVýzkum.cz