Technologické centrum Praha

Jak vypadá finanční podpora z programu Horizont Evropa v jednotlivých typech institucí z ČR?

...známe cenu myšlenky

Publikováno: 19.12.2023 Typ publikace: Články v externích časopisech

Jak vypadá finanční podpora z programu Horizont Evropa v jednotlivých typech institucí z ČR?

Jak vypadá finanční podpora z programu Horizont Evropa v jednotlivých typech institucí z ČR?

Články ke stažení:

Účast ČR v programu Horizont Evropa (dále jen „program HE“) můžeme poměřovat mnoha způsoby.  Jedním z nich může být analýza rozložení nárokované finanční podpory ve specifických částech programu HE v jednotlivých typech institucí z ČR, které se tohoto rámcového programu (dále jen „RP") účastní. 

Specifické části programu Horizont Evropa

Specifickou částí programu HE můžeme v této analýze uvažovat takovou část programu, jejíž obsahová náplň, způsob implementace, pravidla pro účast, charakter financovaných projektů apod. se výrazně liší od jiných specifických částí RP.  Dostupná data databáze eCORDA umožnila pro tuto analýzu rozlišit 9 specifických oblastí programu HE. Jsou jimi tři priority prvního pilíře programu HE – Granty Evropské rady pro výzkum (ERC), granty na podporu výzkumné mobility – MSCA, projekty na podporu a rozvoj výzkumných infrastruktur – INFRA, dále projekty realizované ve druhém pilíři programu HE pod hlavičkou evropských misí, projekty druhého pilíře programu HE realizované prostřednictvím evropských partnerství, implementovaných v tomto pilíři a projekty financované z ostatních výzev druhého pilíře programu HE.

Dalšími specifickými oblastmi programu HE jsou granty Evropské rady pro inovace – EIC s hlavními nástroji EIC Pathfinder, EIC Transition a EIC Accelerator a priorita pro snižování přetrvávajících rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací prostřednictvím sdílení znalostí a odborných poznatků napříč EU – Rozšiřování účasti a šíření excelence (Widening participation and spreading excellence). Zbylé typy projektů, např. projekty financované v prioritě Reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací (v programu H2020 nazývaná jako Věda se společností a pro společnost neboli SwafS), projekty na podporu EIC KIC nebo projekty na zlepšování inovačního prostředí EIE, jsou zahrnuty v části s označením „ostatní části programu“.

Typy institucí z ČR, které se účastní programu Horizont Evropa

Program HE je určen pro široké spektrum účastníků. Hlavní cílovou skupinou programu jsou jednotliví výzkumní pracovníci či výzkumné týmy působící na vysokých školách, výzkumných ústavech nebo ve firmách. Program nabízí řadu příležitostí také podnikům, které zde mohou najít zajímavé možnosti pro financování svých aktivit v oblasti výzkumu a inovací. Zapojit se mohou také veřejné instituce, nevládní a neziskové organizace, občanská sdružení či asociace sdružující zájmové skupiny a další subjekty realizující výzkumné a inovační aktivity.

Pro účely této analýzy byla distribuce finanční podpory z rozpočtu programu HE ve stanovených devíti specifických oblastech tohoto RP posuzována na úrovni sedmi typů institucí působících v ČR. Základem pro stanovení typů institucí bylo jejich rozdělení používané v databázi eCORDA rozšířené a upravené pro podmínky ČR. Výsledná typologie institucí, které se účastní programu HE v ČR, byla stanovena takto:

a) HES: VŠ a FN – vysoké školy a fakultní nemocnice: právnické osoby, které jsou uznány příslušným národním vzdělávacím systémem jako univerzitní, vysokoškolské (příp. vyšší nebo středoškolské) vzdělávací zařízení. Instituce z tohoto sektoru mohou mít veřejný nebo soukromý charakter. Ve většině případů se jedná o veřejné, státní nebo soukromé vysoké školy a také všechna pracoviště pracující pod přímou kontrolou nebo řízené nebo spojené s vysokými školami (fakultní nemocnice, výzkumná centra a infrastruktury, experimentální zařízení apod.).

b) REC CAS: AV ČR – ústavy a další pracoviště AV ČR: AV ČR v současnosti představuje hlavní veřejnoprávní instituci zabývající se základním výzkumem v ČR.

c) REC PRI: rezortní v. v. i. – rezortní (neakademické) veřejné výzkumné instituce, jejichž zřizovatelem je jiný subjekt než AV ČR. Většina těchto v. v. i. vznikla k 1. 1. 2007 přeměnou dřívějších příspěvkových organizací, zákonem č. 341/2005 Sb. Rezortní (neakademické) v. v. i. se zaměřují na menšinové oblasti výzkumu a vývoje, které nejsou řešeny na AV ČR a na veřejných vysokých školách. Resortní v. v. i. trvale zabezpečují podpůrné, poradenské, metodické a expertní aktivity pro vybrané součásti ministerstev a orgánů státní správy včetně realizace vybraných komerčních služeb pro soukromý sektor.

d) REC OTH: ostatní výzkumné instituce – jedná se o výzkumná centra a ústavy vně AV ČR a v. v. i. a další specializované instituce zabývající se výhradně výzkumem.

e) PRC: privátní ziskové subjekty – soukromé ziskové společnosti. Tento sektor zahrnuje soukromé ziskové organizace a výrobní podniky, podniky poskytující služby včetně MSP, poradenské a konzultační firmy apod.

f) PUB: veřejný sektor – veřejná nebo státní správa. Právnické osoby zřízené jako veřejné instituce dle vnitrostátních právních předpisů nebo mezinárodní organizace. Příkladem institucí spadajících do tohoto sektoru mohou být např. ministerstva, organizační složky státu, kraje, obce apod.

g) OTH: ostatní subjekty – instituce, které nelze zařadit do předchozích kategorií, např. nevýzkumné neziskové organizace, obchodní sdružení, organizace občanské společnosti,  mezinárodní nevýzkumné organizace, sdružení, asociace, kluby, spolky, profesní komory atd.

Celý článek D. Franka spolu s grafy je publikovaný na portále Vědavýzkum.cz.