Roman Hvězda: Energeticky šetrnější budova i provoz výzkumné infrastruktury

Magazín ECHO z produkce Technologického centra Praha se zaměřil na téma energeticky a environmentálně šetrných řešení a opatření aplikovaných velkou výzkumnou infrastrukturou ELI Beamlines. Na otázky ohledně přístupu k životnímu prostředí či energetice odpovídal Roman Hvězda, ředitel centra ELI Beamlines.

Evropa v současné době čelí výzvám, které pokud nebudou řešeny, mohou se stát pro ni hrozbami. Mezi tyto výzvy patří ochrana životního prostředí a zabezpečení dostatku energie. Ve spojitosti s válečným konfliktem na Ukrajině se tato témata dostávají ještě více do popředí veřejného zájmu. Proto se ECHO tentokrát zaměřilo na téma energeticky a environmentálně šetrných řešení a opatření aplikovaná velkou výzkumnou infrastrukturou ELI Beamlines, která je od 1. ledna 2023 nedílnou součástí evropské výzkumné infrastruktury ELI ERIC (The Extreme Light Infrastructure ERIC).

Tato vůbec první evropská právnická osoba se sídlem na území České republiky provozuje dvě velká zařízení. Jsou to ELI Attosecond Light Pulse Sources – ELI ALPS v maďarském Szegedu s vysokoenergetickými vysokorepetičními lasery s frekvencí THz (1012 Hz) až po rentgenové záření (1018–19 Hz), a ELI Beamlines v českých Dolních Břežanech, který provozuje laserové systémy dodávající ultrakrátké laserové pulsy trvající typicky několik femtosekund a produkující výkon až 10 PW.

Jakým způsobem byla stavba ELI Beamlines ovlivněna konceptem přechodu na obnovitelné zdroje a zvýšené péče o životní prostředí?

Na toto téma je třeba se podívat z hlediska dobového kontextu. V roce 2009, kdy se začal připravovat stavební projekt pro podporu ze strukturálních fondů EU, byl jedním z prvních, u kterého byla požadována EIA (Environmental Impact Assessment), tedy komplexní posuzování vlivů stavby a provozu projektu na životní prostředí. Při definování budoucích činností ELI se postupovalo podle nejpřísnějších kritérií EU. Cílem evropské laserové komunity bylo postavit laserová zařízení, která by poskytovala měření na světově nejvyšších úrovních energie a repetice.

Požadavky na vědeckou excelenci a energetickou náročnost šly tedy tak trochu proti sobě. Nakonec se podařilo zvolit řešení, která jsou úspornější, dokonce víc, než mají podobná současná centra. Pro stavbu bylo například zabráno minimum plochy a zbytek pozemku byl osázen jako park, tak aby byla zadržována voda v krajině. Navíc, ELI v Dolních Břežanech stojí na původním brownfieldu, takže díky stavbě došlo k dekontaminaci původně zatížené plochy.

Celý rozhovor si přečtěte na webu Vědavýzkum.cz