Patentová aktivita v Česku: slabé místo inovační výkonnosti

Analýza „Patentová aktivita v Česku a její vývoj od roku 2000“, publikovaná v nejnovějším čísle časopisu Ergo, ukazuje dlouhodobé strukturální nedostatky v přenosu výsledků výzkumu do praxe. Ve srovnání s vyspělými evropskými zeměmi zaostávají české veřejné výzkumné organizace i podnikatelský sektor v počtu patentových přihlášek i v podílu přihlášek podaných u zahraničních patentových úřadů.
Patentová aktivita je jedním z důležitých indikátorů schopnosti ekonomiky zhodnocovat znalosti vznikající ve výzkumu a vývoji. Přestože evropské univerzity a veřejné výzkumné organizace
v posledních letech posilují svou patentovou aktivitu, české instituce tento trend následují jen omezeně. Veřejné vysoké školy v Česku vykazují nižší podíl patentových přihlášek podaných u mezinárodních patentových úřadů než jejich rakouské protějšky, a to jak v absolutních číslech, tak
v přepočtu na výzkumné kapacity. To naznačuje slabší orientaci na mezinárodní ochranu výsledků a omezenou spolupráci s průmyslovým sektorem.
Ještě výraznější problém se ukazuje v podnikatelském sektoru. České firmy dlouhodobě zaostávají
v počtu patentových přihlášek podaných jak u domácího, tak u zahraničních patentových úřadů, přičemž rozhodující část zahraničních přihlášek pochází od relativně úzké skupiny podniků, často pod zahraniční kontrolou. Nízký podíl patentové aktivity domácích firem tak omezuje schopnost české ekonomiky generovat a chránit vlastní technologická řešení s vyšší přidanou hodnotou.

Analýza zároveň ukazuje, že bez hlubších změn v systému řízení výzkumu a vývoje se tato situace zásadně nezlepší. Klíčová je zejména důsledná implementace doporučení panelu PSF Evropské komise v oblasti transferu a zhodnocování znalostí a úprava metodiky hodnocení výzkumných organizací tak, aby systematicky zohledňovala výkon vědeckých týmů napříč sektory i jejich schopnost přenášet výsledky do aplikační sféry. Bez těchto kroků zůstane malé zhodnocování znalostí jednou z hlavních brzd ambice Česka zařadit se do roku 2040 mezi inovačně nejvýkonnější země Evropy.