Jak významnou roli hrají Widening země ve znalostních sítích vytvořených rámcovými programy?

Studie "To what extent are Widening countries part of knowledge networks formed by the framework programmes?" analyzuje zapojení tzv. Widening zemí (tj. států s nižší účastí
v předchozích rámcových programech EU) do výzkumných sítí v programech FP7, Horizon 2020 a Horizon Europe.

Hlavní zjištění studie:

• Centrální role velkých ekonomik: Státy jako Německo, Francie, Itálie či Španělsko zůstávají klíčovými uzly v síti výzkumných spoluprací. Tyto země dominují ve vedení projektových konsorcií a nastavování výzkumné agendy.
• Postupné zapojování Widening zemí: I když tyto země stále zaostávají v účasti v RP, některé státy jako Řecko, Portugalsko a Slovinsko, vykazují rostoucí zapojení do výzkumných sítí.
  U jiných, včetně Česka, Polska či Rumunska, je pokrok méně výrazný. Z Non-Widening zemí  stojí za pozornost snižující se intenzita mezinárodní spolupráce Švédska. 
• Regionální spolupráce: Země mají tendenci spolupracovat v rámci blízkých geografických oblastí. Například mezi Rumunskem a Bulharskem dochází ke stále užší spolupráci. Také baltské země (Litva, Lotyšsko, Estonsko) mají silné vzájemné vazby.
• Síla „Bridge (Bridging) Countries": Některé země, jako Itálie, Španělsko případně Řecko (pozn.: Řecko je v programu Horizon Europe rovněž Widening zemí ), fungují jako spojky mezi Widening a Non-Widening státy, čímž zlepšují integraci Widening zemí do výzkumných sítí.
• Nízká přítomnost "vlivných institucí" v Widening zemích: Významné výzkumné organizace jsou převážně v Non-Widening zemích. Widening státy mají jen velmi omezený počet institucí, které by fungovaly jako hlavní uzly výzkumné sítě.

Česká republika ve studii:

• ČR je součástí skupiny Widening zemí.
• Účast ČR v rámcových programech se oproti FP7 zlepšila, ale ne tak výrazně jako u některých jiných států (např. Slovinska nebo Portugalska). (To potvrzují rovněž analýzy TC Praha )
• Mezinárodní výzkumná spolupráce ČR probíhá poměrně výrazně se sousedními zeměmi, jako Slovensko nebo Rakousko.
• ČR nemá mezi institucemi mnoho tzv. „hubů“ – tedy klíčových výzkumných organizací, které by byly vysoce propojené a strategicky významné v celoevropském kontextu.

Studie potvrzuje, že zatímco se Widening země postupně více zapojují do evropské výzkumné sítě, jejich integrace stále zaostává za západními státy. Klíčovou výzvou pro ČR zůstává posílení strategických výzkumných partnerství a budování silnějších výzkumných institucí.

Zdroj: To what extent are Widening countries part of knowledge networks formed by the framework programmes?, str. 8

Daniel Frank, TC Praha, frank@tc.cz