Stručný pohled na účast resortních (neakademických) veřejných výzkumných institucí a jejich právních předchůdců v rámcových programech

Resortní (neakademické) veřejné výzkumné instituce (dále jen „v. v. i.“), jejichž zřizovatelem je jiný subjekt než AV ČR, jsou bezpochyby řadu let základní součástí systému vědy a výzkumu
v ČR. Naprostá většina těchto v. v. i. vznikla k 1. 1. 2007 přeměnou dřívějších příspěvkových organizací, zákonem č. 341/2005 Sb. a jím zavedený nový typ právnické osoby začal existovat
1. ledna 2007. Resortní (neakademické) v. v. i. se zaměřují na menšinové oblasti výzkumu a vývoje, které nejsou řešeny na AV ČR a na veřejných vysokých školách. Resortní v. v. i. trvale zabezpečují podpůrné, poradenské, metodické a expertní aktivity pro vybrané součásti ministerstev a orgánů státní správy včetně realizace vybraných komerčních služeb pro soukromý sektor – podrobně Michalík., D. (2015).

Rejstřík veřejných výzkumných institucí MŠMT ČR (http://rvvi.msmt.cz/) eviduje v současné době celkem 24 veřejných výzkumných institucí – 22 aktivních a 2 zaniklé. Celkem 14 resortních v. v. i. zřídilo některé z ministerstev ČR, čtyři veřejné výzkumné instituce jsou krajské, u dalších tří byla zřizovatelem obec (dvě z těchto v. v. i. již zanikly) a tři výzkumné instituce byly zřízeny ústředními orgány státní správy. Podrobněji tabulka 1.

Tabulka 1 – Přehled resortních (neakademických) veřejných výzkumných institucí dle rejstříku MŠMT

Již řadu let se v odborných a politických kruzích debatuje o postavení resortních v. v. i. ve výzkumném systému ČR a jejich perspektivě v nejbližší budoucnosti. Naposledy se debata kolem neakademických v. v. i. rozvířila v souvislosti se zněním návrhu novely zmíněného zákona
č. 341/2005 Sb., který významným způsobem omezuje samosprávu těchto institucí a posiluje roli zřizovatele. Z řad odborné veřejnosti se vyskytly obavy, že cílem úprav zákona je snížení počtu resortních v. v. i. a možné riziko politizace těchto institucí. Tyto otázky překračují meze tohoto stručného příspěvku a vyžadovaly by podrobnou analýzu od kompetentních zástupců odborné veřejnosti. Je však zřejmé, že většina z těchto výzkumných institucí (včetně jejich právních předchůdců) obhájila od svého vzniku smysl své existence a řada z nich se úspěšně zapojila do náročných výzkumných projektů mezinárodního charakteru, které jsou součástí evropských rámcových programů pro výzkum a inovace (dále jen "RP"). ČR se obecně dlouhodobě potýká s nižší účastí v RP a jejich projektech, a proto není na škodu provést stručnou a základní bilanci tohoto druhu výzkumných institucí v těchto programech, neboť jejich účast, jakkoliv není v měřítku ČR velká (řádově několik procent celkové účasti ČR), rozhodně není zcela zanedbatelná a v běžně publikovaných statistikách se příliš neuvádí.

Celý článek D. Franka s dalšími tabulkami a grafy naleznete na webu Horizont Evropa zde.