Aktivita států EU v RP

Častou součástí mnoha analytických zpráv a dokumentů, které se týkají rámcových programů (RP) bývá porovnávání vývoje  účasti jednotlivých států v těchto RP.  V předchozích blozích publikovaných na tomto webu jsme se dotkli posouzení vývoje účasti ČR v RP či porovnání reakcí jednotlivých států EU na výzvy 7. RP a programu H2020. Nyní se budeme věnovat aktivitě většiny států EU a Spojeného království v současně probíhajícím programu Horizont Evropa a dvou předchozích RP z pohledu účasti výzkumných týmů těchto států v úplných způsobilých návrzích projektů se zohledněním jejich výzkumné kapacity v podobě počtu FTE výzkumných pracovníků. Je třeba opět zopakovat, že jakékoliv porovnávání států či jiných entit v po sobě jdoucích RP není nikdy jednoduché, protože struktura a zaměření výzev jsou pro každý RP specifické, což nepochybně ovlivňuje výsledný obraz zjištěných skutečností.

Počet účastí v úplných způsobilých návrzích projektů přepočtených na 1 tis. FTE výzkumníků lze považovat za jeden ze způsobů vyjádření reakce členských států EU na výzvy v RP. Na níže uvedeném grafu je dle tohoto klíče prezentována aktivita porovnávaných států EU ve třech RP. Ačkoliv se pořadí jednotlivých států v jednotlivých RP mění, lze vypozorovat některé dlouhodobější trendy
v reakci států EU na výzy RP.  Např. státy jako Estonsko a Řecko vykazují v RP dlouhodobě vysokou aktivitu. V popředí se dlouhodobě drží také Slovinsko. Naopak aktivita Polska, resp. aktivita výzkumných týmů z Polska zůstává trvale velmi nízká. Reakce ČR na výzvy 7. RP a programu H2020 byla jedna z nejnižších v EU. V první třetině programu HE se pozice ČR mírně zlepšila a ČR se posunula na 20. pozici z 26 posuzovaných států.

Celý text Daniela Franka společně s grafy si můžete přečíst na webu Horizont Evropa.