Česko poprvé mapuje technologické infrastruktury pro výzkum a inovace

Potřebujete otestovat nový materiál, vyvinout prototyp nebo ověřit technologii v reálnějších podmínkách, než jaké umožňuje vaše laboratoř? První pilotní mapování testovacích a experimentálních infrastruktur ukazuje, že nabídka specializovaných pracovišť je široká a pokrývá celou Českou republiku. Není ale snadné zjistit, co jednotlivá pracoviště skutečně nabízejí a jak se k jejich službám dostat. Nová studie Technologického centra Praha, která vznikla ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu v rámci projektu STRATIN+, představuje první krok k vytvoření systematického přístupu k těmto infrastrukturám.

Technologické infrastruktury jako klíčový článek inovačního systému

Technologické infrastruktury představují specializovaná zařízení, vybavení, odborné kompetence či služby, které umožňují vývoj, testování, demonstraci, validaci nebo škálování a přípravu technologií před jejich uvedením na trh. Patří mezi ně zejména testovací a experimentální zařízení, pilotní linky, demonstrační provozy, zkušebny, čisté prostory, living labs nebo digitální testovací prostředí.

Jejich význam v posledních letech roste nejen v České republice, ale i na evropské úrovni. Evropská komise je stále častěji označuje za klíčový nástroj pro zvyšování konkurenceschopnosti, technologické suverenity a podporu zelené a digitální transformace. Jejich hlavní přínos spočívá v tom, že pomáhají snižovat technologická a investiční rizika spojená s vývojem inovací a urychlují cestu od laboratorního výsledku k průmyslovému nebo společenskému využití.

Zvláštní význam mají pro malé a střední podniky, start-upy a scale-upy, které si zpravidla nemohou dovolit budovat vlastní nákladné testovací nebo demonstrační kapacity. Sdílený přístup jim umožňuje využívat špičkové vybavení a expertní znalosti, které by jinak byly obtížně dostupné.

Technologické centrum Praha tento vývoj na evropské úrovni průběžně sleduje a analyzuje jeho dopady na české prostředí. Rostoucí pozornost, kterou Evropská komise věnuje výzkumným a technologickým infrastrukturám, dokládají také sektorově zaměřené studie, například Mapping & Analysing European Research & Technology Infrastructures for Advanced Materials Uptake. Mapování technologických infrastruktur v ČR na evropské aktivity navazuje a přináší první systematičtější pohled na dostupné testovací a experimentální kapacity v českém prostředí.

Zmapování prostředí, které dosud chybělo

Studie si nekladla za cíl vytvořit úplný registr všech existujících zařízení v České republice. Jejím hlavním cílem bylo identifikovat funkční technologické infrastruktury, ověřit možnosti jejich systematického mapování a vytvořit základ pro budoucí národní přehled těchto kapacit.

Mapování se zaměřilo nejen na samotná zařízení, ale především na jejich praktickou využitelnost. Sledovalo technologické a aplikační zaměření pracovišť, poskytované služby, odborné kompetence, podmínky přístupu i typy uživatelů.

Od veřejných databází k přímému ověření v terénu

Mapování kombinovalo několik informačních zdrojů. Vedle rešerše veřejně dostupných národních a evropských databází proběhlo také systematické vyhledávání relevantních pracovišť. Výsledkem byl pracovní seznam 148 potenciálních technologických infrastruktur.

Informace o vybavení, poskytovaných službách nebo podmínkách využití jsou často neúplné či zastaralé, studie proto zahrnula dotazníkové šetření mezi identifikovanými pracovišti. Jeho cílem bylo ověřit a doplnit požadované informace a současně navázat kontakt s provozovateli infrastruktur. Právě tento dialog představuje důležitý předpoklad pro další rozvoj mapování a budoucí diskusi o bariérách, potřebách a investičních prioritách v této oblasti.

Výsledky dotazníkového šetření

Do dotazníkového šetření se zapojilo 72 pracovišť – převážně univerzitních pracovišť, což odráží význam vysokoškolského sektoru pro provoz specializovaných zařízení, výrazně byl zastoupen podnikový segment.

Téměř univerzální poskytovanou službou je testování a experimentace, jako druhou nejčastější službu uvádí pracoviště prototypování a engineering support. Poradenství, pilotáž, škálování, demonstrace či validace v provozně relevantním prostředí jsou zastoupeny u přibližně poloviny odpovědí.

Nejčastěji služeb využívají výzkumné organizace, MSP a vysoké školy, těsně následované velkými podniky. To ukazuje, že uživatelská základna není omezena na akademický sektor a že značná část infrastruktury deklaruje relevanci pro podniky různé velikosti.

Významným zjištěním je také vysoká míra mezioborovosti. Identifikované kapacity působí například v oblasti pokročilých materiálů, biotechnologií, energetiky, pokročilé výroby, umělé inteligence nebo elektroniky a nacházejí uplatnění v celé řadě průmyslových odvětví.

Národní katalog služeb a základ pro strategická rozhodnutí o budoucích investicích

Technologické centrum Praha uzavírá studii doporučením vytvořit průběžně aktualizovaný národní katalog technologických infrastruktur, který by mohl zlepšit orientaci potenciálních uživatelů, podpořit efektivnější využití stávajících kapacit a poskytnout veřejné správě kvalitnější podklady pro rozhodování o budoucích investicích.
Zmapování 148 pracovišť tedy nepředstavuje konečný výsledek, ale první krok k systematičtějšímu rozvoji prostředí, které rozhoduje o tom, jak rychle se české výzkumné výsledky promění v reálné inovace.

Studie včetně příloh je k dispozici v repozitáři Zenodo.