Šest výrazných tváří současné české vědy uspělo v ERC Starting Grants 2026

Česko získalo v letošní prestižní soutěži šest ERC Starting grantů pro začínající špičkové výzkumníky. Tři míří na české univerzity a tři na pracoviště Akademie věd ČR. Mezi letošními laureáty jsou čtyři ženy a dva muži; jejich projekty pokrývají témata od biomolekulárního výzkumu obchodu s otroky přes výzkum pěstování pouštních bylin pro tradiční čínskou medicínu až po pokročilé matematické algoritmy v teoretické informatice.

Za grantem jsou roky práce

Za každým z těchto šesti úspěchů jsou roky odborné práce, vlastní výzkumná myšlenka a odvaha pustit se do projektu s nejistým výsledkem. Uchazeči o Starting Grant musí přesvědčit mezinárodní odborné panely nejen o originalitě svého výzkumného záměru, ale také o tom, že právě oni mají odborné zkušenosti a předpoklady jej uskutečnit. Součástí náročného výběrového řízení je také osobní pohovor. Letošní konkurence byla mimořádně vysoká: ERC obdržela 4 807 žádostí a podpoří 421 projektů, tedy méně než desetinu přihlášených návrhů.

Laureátky a laureáti ERC Starting Grants 2026

Zuzana Hofmanová z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se dlouhodobě věnuje archeogenetice a v projektu SLAVA bude zkoumat dálkový obchod s otroky v raném středověku. Jako tuzemská průkopnice archeogenomiky získala Cenu Nadace Neuron za rok 2025 pro nadějné vědce a publikovala významné objevy o původu starých Slovanů a Avarů v prestižním časopise Nature.

Ian Mertz z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se zaměřuje na teoretickou informatiku a v projektu STRAPS bude řešit syntézu tradičních a inovativních přístupů k paměťové složitosti. Specializuje se na tzv. catalytic computing (využívání již zaplněné paměti) a jeho přelomový algoritmus pro řešení „Tree Evaluation Problem“ vyzdvihl v roce 2025 prestižní vědecký časopis Quanta Magazine.

Ondřej Mrózek z Ústavu anorganické chemie AV ČR se věnuje syntetické chemii a v projektu LUMICA bude vyvíjet novou generaci svítících materiálů, které nahrazují drahé a vzácné kovy dostupnějším uhlíkem. Za své mimořádné výsledky v oblasti výzkumu luminoforů obdržel v roce 2026 významné ocenění Akademie věd ČR – Prémii Otto Wichterleho.

Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR studuje molekulární mechanismy kopírování DNA a v projektu REWIRE se zaměří na buněčnou připravenost k replikaci. Je čerstvou a v Česku jedinou držitelkou prestižního evropského grantu EMBO Installation grant a v roce 2025 pro Nature Communications popsala nový buněčný mechanismus zabraňující poškození genetické informace při buněčném dělení.

Petra Johana Poncarová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy  je přední evropskou expertkou na moderní literaturu ve skotské gaelštině a v projektu NUDGERS se bude věnovat autorům píšícím v minoritních jazycích. Za svou knihu An Staran mapující dílo spisovatele Dericka Thomsona získala ve Skotsku koncem roku 2025 dvě prestižní literární ceny a kniha byla nominována na Highland Book Prize.

Hedwig Waters z Etnologického ústavu AV ČR je americká sociokulturní a ekonomická antropoložka, která se ve svém výzkumu dlouhodobě specializuje na Mongolsko a oblast vnitřní Asie. V projektu MetWilds bude sledovat metabolické procesy rostlin v tradiční čínské medicíně. Od září 2026 má finanční podporu ERC CZ pro svůj výzkum, ve kterém zkoumá pěstování pouštních rostlin způsobem imitujícím divoké přírodní podmínky. U prestižního nakladatelství UCL Press vydala oceňovanou monografii o životech obyvatel v mongolsko-čínském pohraničí.

Grant otevírá cestu k vlastnímu týmu

ERC Starting Grant může být pro vědce na začátku samostatné kariéry zásadním profesním mezníkem. Základní podpora dosahuje až 1,5 milionu eur na pět let, v odůvodněných případech může být navýšena až o další milion eur například na nákup unikátního vybavení (a až o dva miliony eur více pro vědce, kteří se stěhují do EU ze třetích zemí). Grant umožňuje laureátům sestavit vlastní výzkumné týmy a vytváří prostor pro práci dalších doktorandů, postdoktorandů a spolupracovníků. Úspěch jednotlivých vědců tak současně posiluje instituce, na nichž budou své projekty realizovat, i celé české výzkumné prostředí.

K úspěchu pomáhá i národní podpora

K tomu, aby se výzkumníci v Česku dokázali v mimořádně konkurenční soutěži prosadit, přispívá také systematická podpora uchazečů o granty ERC. Tu v Česku zajišťuje Národní informační centrum pro evropský výzkum (NICER) při Technologickém centru Praha ve spolupráci s Expertní skupinou na podporu žadatelů ve výzvách ERC. Uchazeči mohou využít individuální konzultace, informační a vzdělávací akce i simulované pohovory, které jim umožňují připravit se na závěrečnou obhajobu před odbornými panely ERC.

„Národní konzultační podpora, kterou v rámci Technologického centra Praha spolu s Expertní skupinou na podporu žadatelů ve výzvách ERC poskytujeme, umožňuje žadatelům získat na zamýšlený projekt odborný názor od těch, kteří principy a filozofii ERC dobře znají a jsou ochotní svůj čas věnovat perspektivním vědcům na začátku jejich profesní dráhy. Není velkým zveličením říci, že zpětná vazba, kterou naši účastníci získají, mnohdy zcela převrátí dosavadní uvažování o tom, čemu se chtějí věnovat, a to nejen v rámci projektu samotného, ale i na dekádu dopředu,“ říká Ludmila Tysjačna, národní kontaktní osoba pro Evropskou radu pro výzkum v Technologickém centru Praha.

Od roku 2007 získaly instituce v Česku 128 grantů ERC v celkové hodnotě 192,4 milionu eur. Úspěch v soutěži Starting Grants 2026 naznačuje rostoucí schopnost českého výzkumného prostředí získávat evropskou podporu pro projekty na nejvyšší mezinárodní úrovni. 

Foto: Michal Novotný