Studie doporučuje, kam směřovat evropskou podporu výzkumu po roce 2028

Jak co nejefektivněji využít evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) v oblasti výzkumu, vývoje a inovací po roce 2028? Nová studie Technologického centra Praha identifikuje oblasti, v nichž může podpora z evropských zdrojů přinést největší dopad. Doporučení vycházející z analýzy potřeb českého systému VaVaI i ze zkušeností s dosavadním využíváním ESIF byla využila jako jeden z podkladů prvního jednání Přípravného výboru 2028+, poradního orgánu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro přípravu budoucího programového období.

Jak studie určovala vhodné oblasti podpory

Studie nevytváří nové priority české politiky výzkumu. Jejím cílem je nabídnout MŠMT a dalším poskytovatelům podpory podklad pro rozhodování o tom, ve kterých oblastech je vzhledem ke specifikům evropských strukturálních fondů vhodné financovat podporu právě z ESIF v programovém období po roce 2028. „Rozhodující nebylo pouze to, zda navrhovaná intervence řeší některý z problémů českého výzkumu. Posuzovali jsme zejména, zda je pro její podporu vhodné využít právě ESIF a zda lze vzhledem k dosavadním zkušenostem očekávat významný dopad vložených prostředků,“ říká Miroslav Kostić, autor studie z Technologického centra Praha.

Doporučení vznikala ve třech navazujících krocích. Prvním byla analýza strategických a analytických dokumentů a z ní vycházející identifikace hlavních problémů českého systému výzkumu, vývoje a inovací. Na tuto část navázalo dotazníkové šetření mezi poskytovateli podpory, kteří hodnotili relevanci navržených směrů podpory pro řešení těchto problémů a jejich finanční náročnost. Výsledky následně diskutovali účastníci dvou fokusních skupin složených z hlavních aktérů systému VaVaI. Jejich úkolem bylo právě posoudit vhodnost využití ESIF pro jednotlivé oblasti podpory a zohlednit zkušenosti s dosavadní podporou z evropských fondů.

Otevřená věda, bezpečnost výzkumu a mezinárodní spolupráce

Jednou z oblastí, kde studie vidí výrazný prostor pro evropskou podporu, je otevřená věda a bezpečnost výzkumu. U otevřené vědy hraje roli kontinuita s dosavadní podporou z OP JAK i potřeba stabilizovat prostředí pro její další rozvoj a koordinaci na národní úrovni. Bezpečnost výzkumu pak souvisí nejen s ochranou výzkumných dat, výsledků a know-how, ale také s důvěryhodností českých institucí při mezinárodní spolupráci a s vytvářením podmínek pro investice do VaVaI. Studie proto doporučuje podporovat zavádění principů otevřené vědy a systémových preventivních opatření pro bezpečnost výzkumu na úrovni výzkumných organizací a výzkumně orientovaných podniků.

Silný argument pro využití ESIF se objevuje také u mezinárodní mobility a podpory excelence. Za vysoce vhodnou studie označuje podporu mobility mezi českými a prestižními zahraničními pracovišti, zejména pro začínající výzkumníky. Důležitá je zde návaznost na evropské programy, například MSCA, a očekávaný pákový efekt pro další zapojení českých týmů do mezinárodní spolupráce. Vhodné je rovněž spolufinancování účasti českých institucí v Evropských partnerstvích, kde podle studie existuje značný zájem domácích výzkumných organizací a zároveň chybí odpovídající nástroj podpory. Mezi doporučené směry patří také nábor špičkových zahraničních výzkumníků či podpora návratů předních výzkumníků ze zahraničí.

Investice do strategické výzkumné infrastruktury

Významnou skupinu doporučení tvoří strategická výzkumná infrastruktura. Studie zde jako vhodné pro ESIF identifikuje jednak investice do vybavení strategicky významných infrastruktur, jednak dlouhodobější projekty umožňující dofinancovat infrastrukturní výdaje výzkumných organizací. Důvodem je především vysoká finanční náročnost těchto intervencí a obtížnost jejich nahrazení z jiných zdrojů. Evropské prostředky mohou současně doplnit národní financování: například investiční část projektu může být hrazena z ESIF, zatímco samotný výzkum z národních zdrojů.

Od výsledků výzkumu k inovacím

Další oblastí je přenos výsledků výzkumu do praxe. Na základě proběhlých diskusí ve fokusních skupinách studie doporučuje podporovat z ESIF především využívání výsledků veřejného výzkumu v aplikacích a podnikových inovacích, zejména v oblasti progresivních technologií. Významnou možnost pro nasměrování podpory představuje také využití veřejných soutěží zaměřených na řešení velkých společenských výzev prostřednictvím RIS3 misí. Studie tuto oblast řadí mezi směry, které mohou navázat na dosavadní podporu a využít zkušenosti s nástroji ESIF.

Podpora podnikového výzkumu a inovací

Specifické možnosti evropských fondů studie nachází také u podnikového výzkumu a inovací. Za vhodné považuje využití finančních nástrojů pro podnikový VaV, například úvěrů, záruk či zvýhodněného financování, a především kapitálových fondů kombinujících prostředky strukturálních fondů se soukromými investicemi. Ty mohou být vhodné pro rizikovější výzkumné projekty i začínající podniky a současně umožňují zapojit soukromý kapitál.

Podpora může směřovat také do rozvoje aktivit VaVaI v podnicích, zejména do podpory rozvoje kritických technologií, vzniku a rozvoje technologických a experimentálních infrastruktur či testbedů nových technologií a dále do zavádění technologií Průmyslu 4.0, včetně automatizace, robotizace a umělé inteligence, zejména v rostoucích podnicích.

Ne všechny potřeby jsou vhodné pro ESIF

Ne všechny identifikované potřeby jsou ale podle studie vhodné pro financování z ESIF. Jak vyplývá z diskusí ve fokusních skupinách, například vytváření administrativního zázemí výzkumných organizací pro účast v mezinárodních projektech by už evropské fondy podporovat neměly – tato oblast byla financována dlouhodobě a výzkumné organizace by měly být schopné zajistit ji z vlastních zdrojů.

Méně vhodným směrem podpory z ESIF jsou také dlouhodobé výzkumné projekty. Důvodem je jejich výraznější administrativní náročnost ve srovnání s podporou z národních zdrojů a také rizikovost těchto projektů ve vztahu k nutnosti důsledně naplňovat a vykazovat monitorovací indikátory Evropské komisi. Mezi méně vhodné oblasti patří také intervence zahrnující řadu finančně malých projektů, které přinášejí značnou administrativní zátěž. Příkladem může být podpora využívání inovací ve veřejném sektoru, kterou lze podle studie efektivněji podporovat z národní úrovně či prostřednictvím aktivit Science for Policy na úrovni EU.
Studie ukazuje především, ve kterých oblastech mohou evropské strukturální fondy po roce 2028 doplnit národní a další evropské nástroje tam, kde je podpora finančně náročná, má silnou náznost na evropské programy nebo kde jiné zdroje nejsou snadno dostupné. Výsledkem není žebříček priorit českého výzkumu, ale podklad pro rozhodování, do kterých oblastí má smysl evropské prostředky soustředit, aby jejich využití mělo co největší dopad.