Více než cesta do vesmíru

Technologické centrum Praha úspěšně dokončilo studii socioekonomických přínosů mise českého astronauta, zpracovanou na základě smlouvy s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). „Jeden
z hlavních závěrů studie je překvapivě prostý,“ říká spoluautorka studie Kristýna Burýšková Šaarová. „Skutečná hodnota mise nevzniká pouze samotným letem, ale především tím, co se kolem něj podaří vybudovat – špičkovými vědeckými experimenty, zapojením mladých odborníků a přenosem kosmických technologií do běžného života.“ Mise se tak od začátku nejeví jako izolovaný kosmický projekt, ale jako komplexní systém aktivit propojujících výzkum, průmysl, vzdělávání i veřejnou politiku.

Astronaut jako aktivní součást výzkumu

Tváří české mise je Aleš Svoboda, bojový pilot Armády České republiky a člen záložního týmu astronautů ESA, do kterého byl vybrán v listopadu 2022. V březnu 2026 zahájil závěrečnou fázi základního výcviku v Evropském středisku astronautů v Kolíně nad Rýnem.

Samotný let se očekává na přelomu let 2027 a 2028. Některé české experimenty přitom mohou na Mezinárodní vesmírnou stanici dorazit už před jeho misí, další pak přímo s ním.

Role astronauta ale zdaleka není pouze symbolická. Aleš Svoboda má být přímo zapojen do realizace mise tím, že bude na palubě ISS obsluhovat vybrané české experimenty a pomůže získat data, která by bez lidské přítomnosti na stanici vznikala jen obtížně.

Vesmír jako laboratoř pro lepší život na Zemi

České experimenty připravované pro prostředí mikrogravitace ukazují, že vesmír může fungovat jako mimořádně účinná laboratoř pro témata s přímým dopadem na život na Zemi. Výzkum se dotýká zdraví člověka, sledování stresu a fyzické zátěže, radiační ochrany, biotechnologií, pěstování rostlin a mikroorganismů, chytrých textilií, nanotechnologií i práce s daty. To nejsou izolované kosmické disciplíny, ale oblasti s možným využitím ve zdravotnictví, průmyslu, zemědělství, ochraně životního prostředí nebo v profesích s vysokou zátěží.

Tréninkové prostředí pro novou generaci expertů

Mise zároveň funguje jako tréninkové prostředí pro novou generaci českých expertů. Vysokoškolští studenti zapojení do týmů vědeckých experimentů se neučí pouze teorii. Podílejí se na návrhu řešení, laboratorním testování, přípravě hardwaru, zpracování dat i práci podle standardů, které vyžaduje mezinárodní kosmický výzkum.

Podobný efekt má program Vesmírných kadetů a zkušenost s misí Zero-G. Pro mladé lidi nejde jen o atraktivní zážitek, ale o impuls, který může proměnit zájem o vesmír v konkrétní studijní a profesní směřování.

Silná společenská podpora

Součástí studie byl také průzkum veřejného mínění zpracovaný ve spolupráci s agenturou STEM/MARK. Ten ukázal, že mise má silnou společenskou podporu: pozitivní pocity s ní spojuje 90 % respondentů, 85 % věří, že posílí národní hrdost, 86 % souhlasí, že může inspirovat mladé lidi k vědě a technologiím, a 81 % očekává posílení sebevědomí mladé generace.

Studie zároveň upozorňuje, že tyto efekty jsou silnější u mladších lidí a u těch, kteří jsou o misi dobře informováni. Právě proto bude důležité, aby mise nezůstala jen mediální událostí, ale navázala na ni dlouhodobá práci se školami, univerzitami, výzkumnými týmy a firmami.

Co rozhodne o tom, zda mise bude skutečně úspěšná

Studie navrhuje doporučení, jak přínosy mise udržet i po návratu astronauta na Zemi. Klíčová je kontinuita navazujících projektů, další zapojení českých týmů do programů ESA a EU, podpora experimentů na cestě od kosmického ověření k certifikaci, pilotním projektům a uplatnění na trhu.

Doporučení se týkají také podpory spin-offů, licencování a exportu technologií, budování stabilní kariérní cesty pro studenty, doktorandy a mladé výzkumníky, systematické práce se školami a lepší koordinace kosmické aktivity napříč státní správou, výzkumem a průmyslem.

Aby mise mohla být považována za úspěšnou, musí se stát začátkem dlouhodobého vývoje, nikoliv jednorázovou událostí.

Zkouška toho, jakou roli chce Česko hrát

Mise českého astronauta tak představuje test toho, jakou roli chce Česká republika hrát v budoucí evropské a světové ekonomice. Ukazuje posun od země, která se podílí na dílčích dodávkách, k zemi schopné vytvářet vlastní špičková řešení, nést odpovědnost za komplexní projekty a být respektovaným partnerem v mezinárodním kosmickém ekosystému.

Hodnota kosmického výzkumu nekončí na oběžné dráze. Poznatky a technologie ověřené ve vesmíru mohou nacházet praktické využití v medicíně, průmyslu, zemědělství, ochraně životního prostředí, bezpečnosti i každodenním životě.

Mise má i hlubší společenský rozměr. Pro studenty a mladé výzkumníky může být silným impulsem, který promění zvědavost v profesní dráhu a pomůže vychovat generaci odborníků, bez níž se moderní ekonomika neobejde. Právě proto je mise také investicí do odolnosti státu. Nejde jen o prestižní let na oběžnou dráhu, ale o schopnost využít mimořádnou příležitost k dlouhodobému rozvoji vědy, průmyslu, talentů a národního sebevědomí.

Otázkou tak není, zda si ji můžeme dovolit, ale zda si můžeme dovolit ji nevyužít.

Jak byly socioekonomické přínosy hodnoceny (metodika studie)

Socioekonomické přínosy mise jsou ve studii popsány kombinací kvantitativního modelování a kvalitativní analýzy.

Kvantitativní model sleduje potenciální dopady, které lze věrohodně vyčíslit, ekonomické dopady spojené s výdaji na misi, vznikem inovací a růstem produktivity. Kvalitativní analýza zachycuje přínosy, které jsou pro veřejnou politiku zásadní, ale nelze je jednoduše převést do finančních ukazatelů: vědecký pokrok, technologické učení, rozvoj pracovní síly, vzdělávání, mezinárodní spolupráci nebo inspirační a reputační efekt.

Metodický přístup studie zohledňuje, že tyto oblasti nejsou oddělené, ale naopak se navzájem posilují v čase. Experimenty vytvářejí nové znalosti, ty podporují inovace, inovace rozvíjejí průmysl a zapojení studentů a posilují budoucí talentovou základnu české ekonomiky. Jde o propojený systém, v němž se práce astronauta, vědecké experimenty, průmyslové inovace a vzdělávání mladých talentů vzájemně doplňují.

Zdroj fotografií: Česká cesta do vesmíru