Česká věda potřebuje mít strategické priority, shodují se odborníci

Věda umí zachraňovat životy. Důkazem jsou objevy učiněné během pandemie koronaviru, díky nimž se podařilo vyvinout nejen testovací systémy, ale i různé ochranné prostředky či vakcíny. Věda přitom nevzniká jen tak – i vědci a vědkyně potřebují mít ke své práci k dispozici potřebnou infrastrukturu.

V České republice se dnes nachází celkem 48 velkých výzkumných infrastruktur, které slouží expertům a expertkám z různých koutů světa. Pokud mají infrastruktury plnit svůj účel a produkovat zásadní objevy, potřebují k tomu správné vedení a udržitelné financování.

Rozvoj výzkumných infrastruktur v ČR má svou „cestovní mapu“. Strategický dokument obsahuje nejen výčet vědeckých zařízení, ale popisuje také vládní politiku jejich podpory, řízení a financování. Poslední aktualizace mapy je z roku 2019 a její výhled končí s rokem 2022. V roce 2023 proto dojde k vytvoření nové verze cestovní mapy pro období 2023 až 2029.

Odborníci napříč sektory proto svádí klíčové diskuse o tom, jak výzkumné infrastruktury v dalších letech podporovat a spravovat. Doporučení pro řízení výzkumných infrastruktur v ČR prezentoval na říjnové konferenci SCI-PO 2022 Vlastimil Růžička, který je hlavním řešitelem projektu INFRAM (Nástroje strategického řízení výzkumných infrastruktur) z Technologického centra AV ČR.
Mezi hlavními body zmínil potřebu strategického plánování a stanovení klíčových priorit. Ty by se měly otisknout jak v další cestovní mapě pro výzkumné infrastruktury, tak i ve finančních zdrojích.

Celý text A. Zachové si můžete přečíst na webu EURACTIV.cz