Evropa se vydává na „misi Rakovina“, zapojí se i vědci z Česka

Český onkologický výzkum má co nabídnout celé Evropě. Ke zvýšení své konkurenceschopnosti ale potřebuje hlubší spolupráci na domácí půdě.
Pomoct mu v tom mohou evropské peníze.

Jednou z nejdůležitějších zbraní v boji proti rakovině, na kterou každý rok v Evropě umírá 1,3 milionu lidí, je špičkový výzkum. Konkrétně v České republice se více než jedna čtvrtina biomedicínského výzkumu věnuje právě onkologii, což je zdaleka největší podíl.

Podle molekulárního biologa a přednosty Biologického ústavu Lékařské fakulty MU v Brně Ondřeje Slabého pokrývá český onkologický výzkum poměrně komplexně všechny možné nádorové choroby, a to včetně těch mozkových, krevních, urologických nebo gastrointestinálních, stejně jako různé aspekty těchto nádorů.

Problémy leží jinde – jednotlivé české výzkumné instituce a jejich týmy o sobě navzájem příliš do detailu nevědí, nesdílejí nákladné technologie, zároveň panuje jistá „regionální rivalita“. Spolupráce zkrátka není dokonalá.

Napravit by to mělo plánované vytvoření Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Tento blížící se projekt spadá pod program podpory excelentního zdravotního výzkumu nazvaný EXCELES, do kterého poputují evropské „post-pandemické“ peníze z Národního plánu obnovy.

„Do projektu s rozpočtem 1,5 miliardy korun bude zapojeno celkem 11 institucí a podpořeno přes 70 výzkumných týmů, vzniknou také nové týmy. (…) Hlavním cílem ale není řešení konkrétních výzkumných otázek, ale vytvoření nové národní vědecké autority, která dá dohromady to nejlepší, co máme, a to napříč regiony i různými výzkumnými organizacemi,“ popsal záměr projektu Slabý, který působí
i ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC MU.

Nová platforma, která by měla dostat zelenou v květnu, umožní intenzivnější spolupráci napříč Českem, sdílení infrastruktury a
v konečném důsledku pravděpodobně i zvýšení efektivity výzkumu. Přibližně třetina rozpočtu projektu pak půjde na investice, konkrétně na nové technologie nebo na menší stavební úpravy infrastruktury.

Připravit tak ambiciózní změny rozhodně nebylo jednoduché. Autorům projektu včetně Ondřeje Slabého se tak velmi hodila prosincová analýza Technologického centra Akademie věd ČR, která mapovala a hodnotila potenciál domácího výzkumu a vývoje.

„Součástí projektové žádosti bylo i shrnutí aktuálního stavu onkologického výzkumu v ČR. V tomto nám obrovským způsobem analýza Technologického centra pomohla, díky ní jsme mohli pracovat s reálnými čísly a daty,“ řekl redakci EURACTIV.cz Slabý s tím, že spolupráce s centrem je „dlouhodobě perfektní“. ...

Celý text Onřeje Pleváka najdete na portále EURACTIV.cz.