Evropa má svůj „urychlovač“ inovací. Čeští výzkumníci jsou jeho součástí
Věda, výzkum a inovace jsou tahouny evropské ekonomiky. Navíc přichází
s odpověďmi na klíčové výzvy budoucnosti, jako je například klimatická krize nebo pandemie covid-19. Evropská unie vědu podporuje již dlouhá léta pomocí speciálních programů. Ten současný, zvaný Horizont Evropa, je největší svého druhu.
Inovativní léčba rakoviny, boj s infekcemi, budování klimaticky neutrálních měst a vývoj technologií napříč sektory od dopravy po zemědělství. To vše plánuje Evropská unie finančně podpořit skrze program Horizont Evropa – nástupce Horizontu 2020.
Nejedná se však o klasický dotační program, tak jak je známe ze strukturálních fondů, ze kterého dostanou země EU „svou“ obálku. O financování z Horizontu se ucházejí samotní aktéři přímo u evropských institucí a přiklepnutí grantu si musí vysoutěžit. Jinými slovy, projekt musí obstát v celoevropské konkurenci
a zároveň do něj v naprosté většině případů musí být zapojeno více týmů z různých zemí. Jde o tzv. mezinárodní konsorcia.
S novými objevy a technologiemi pomůže vědcům a inovátorům 95,5 miliardy eur. Právě to je rozpočet nového programu Horizont Evropa pro období 2021-2027, který se od svého předchůdce neliší jen tučnější obálkou, ale také novým a velmi ambiciózním nástrojem, tzv. misemi.
Víc hlav víc ví
Evropská unie si v programu vytyčila pět misí: Adaptace na změnu klimatu; Zdravé oceány, moře, pobřežní a vnitrozemské vody; Klimaticky neutrální a chytrá města; Zdravá půda a potraviny; a Rakovina. Evropské vědecké kapacity budou nyní pracovat na tom,
aby naplnily jejich cíle.
Konkrétně chce EU do roku 2030 podpořit minimálně 150 evropských regionů, aby se staly odolnějšími vůči změně klimatu. Zasadit se má také o obnovu oceánů nebo vybudování stovky klimaticky neutrálních měst a živých laboratoří pro ozdravení půdy. Díky prevenci a léčbě chce dále zlepšit životy tří milionů lidí s rakovinou a jejich rodin.
Finance na mise přitom poputují nejen na projekty, ale také na politická opatření či legislativní iniciativy. Mise však nemají být pouze
o tom, aby se úspěšní žadatelé projektů zavřeli do kanceláří a laboratoří a vymysleli řešení palčivých výzev evropské budoucnosti. Klíčovou součástí misí mají být také občané.
„Jedním z důvodů, proč potřebujeme mise, je přiblížení Evropy občanům. Ukázat jim, co Evropa může konkrétně dělat v otázkách, které jim leží na srdci, jako je například klimatická změna nebo zdravotnická krize (…) Je důležité, aby byli občané zapojeni do toho, co Evropa dělá,“ upřesnila Marta Tomaselliová z Evropské komise při příležitosti konference České dny pro Evropský výzkum – CZEDER, kterou uspořádalo Technologické centrum Akademie věd České republiky (TC AV ČR) spolu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT).
Celý článek naleznete na webu EURACTIV.CZ.