Ondřej Šimek: Přenést úspěšně pozemní inovace do kosmických aplikací je náročné. Ale Češi to umí.

Ondřej Šimek působí v Technologickém centru Praha jako vedoucí projektu, který propojuje Evropskou kosmickou agenturu s českými firmami a výzkumnými organizacemi. Díky této spolupráci mohou Češi využít know-how z kosmického výzkumu nebo své technologie zapojit do vesmírných projektů. Jak tato spolupráce probíhá, v čem posune Česko mise českého astronauta a co spojuje optické senzory na družicích a chytré slepecké hole?
Na Technologickém centru Praha (TC Praha) působíte jako vedoucí skupiny ESA Technology Broker (ESA TB), Co tato role obnáší a jakým způsobem přispívá k realizaci technologických transferů mezi kosmickým a pozemním sektorem?
ESA podporuje technologický transfer v České republice prostřednictví ESA TB od roku 2015. Spektrum činností, které realizujeme, je velmi široké. V kostce by se dalo říct, že pomáháme firmám, univerzitám i výzkumným institucím nejen s identifikací technologií vhodných pro technologický transfer, ale i s adaptačním záměrem, posouzením technické proveditelnosti nebo validací trhu. Od roku 2021 navíc spravujeme program ESA Spark Funding, který nabízí vybraným pilotním projektům podporu až do výše 75 000 eur. Tento program podporuje oboustranný technologický transfer – tedy jak využití kosmických technologií v pozemních aplikacích, tak adaptaci pozemních inovací pro využití ve vesmíru.
O tom, jak vesmírné technologie nacházejí uplatnění na Zemi, se v posledních letech hodně mluví. Můžete uvést konkrétní příklady projektů, kde se s pomocí vašeho know-how přenesly vesmírné technologie k pozemnímu využití?
Hezkým příkladem je projekt iCane, moderní bílá hůl pro nevidomé, která využívá umělou inteligenci. Na jejím vývoji se podílela česká firma Svarovsky, největší evropský výrobce slepeckých holí. Hůl využívá technologii, která vznikla původně pro kosmické účely – v rámci evropského laserového měřicího experimentu ESA ACES byl použit SPAD senzor (Single Photon Avalanche Diode), který umožňuje mimořádně přesné měření vzdáleností na základě doby dopadu jednotlivých fotonů. Tento princip sloužil k měření času a polohy ve vesmíru a umožňoval mimo jiné časovou synchronizaci Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) s pozemním střediskem.
V rámci projektu iCane se podařilo SPAD senzor integrovat do rukojeti slepecké hole. Díky tomu dokáže uživatel „vidět“ i překážky v úrovni kolen a výše – tedy tam, kde tradiční slepecká hůl naráží na své limity.
Kosmické technologie pomáhají díky naší podpoře i v dalších oblastech – v letectví s výcvikem pilotů nebo monitoringem dronů, datovým sítím s časovou synchronizací nebo optimalizací vlnových délek optických vláken. V dopravě se díky know-how z vesmírných projektů podařilo snížit hluk v interiéru souprav metra, v archeologii zase využít satelitní data pro zpřesnění map a odhalení nových lokalit. Máme i příklady z oblasti zdravotnictví, kde technologie vyvíjené pro astronauty pomáhají chránit zdraví pracovníků v náročných podmínkách, nebo z materiálového výzkumu, kde se podařilo vyvinout ekologické polyuretanové pěny bez toxických izokyanátů. A to je jen malý vzorek z toho, co propojení vesmírných a pozemních technologií dokáže.
Celý rozhovor si můžete přečíst na portále VědaVýzkum.cz