Pazour: Česká věda potřebuje strategické projekty a velké výzkumné týmy

V Evropě i v Česku rostou výdaje na obranu, sociální systém nebo zdravotnictví, vědci a inovátoři tak musí využívat veřejné prostředky efektivněji. Cestou k tomu je méně priorit a častější spolupráce, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Michal Pazour z Technologického centra Praha. Popularizaci vědy podle něj velmi pomáhají novináři jako Daniel Stach.

Michal Pazour je vedoucím Oddělení strategických studií Technologického centra Praha, kde se věnuje hodnocení, analýze a formulaci výzkumné a inovační politiky. Rozhovor vznikl při příležitosti konference SCI-PO 2025.

Konference SCI-PO 2025 se věnovala tomu, jak v Česku do budoucna udržitelně financovat výzkum, vývoj a inovace. Než se dostaneme ke konkrétním krokům, zajímal by mě kontext víceletého finančního rámce Evropské unie. Jak moc závislé jsou teď česká věda, výzkum a inovace na podpoře z evropských zdrojů, především klasických strukturálních fondů?

V současném období jde do výzkumu, vývoje a inovací ze strukturálních fondů asi 85 až 90 miliard korun, konkrétně přes OP JAK a OP TAK (Operační programy Jan Amos Komenský a Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, pozn. red.). Když to rozložíme na celé sedmileté období, a přidáme rok až dva (kdy je ještě možné prostředky čerpat, pozn. red.), tak jsme na úrovni přibližně 10 miliard korun ročně. V porovnání se státním rozpočtem, který je 40 až 45 miliard, se jedná asi o čtvrtinu všech veřejných prostředků, které v Česku do výzkumu ročně jdou. Z tohoto pohledu jde o významný zdroj.

Co je možná ještě důležitější, prostředky ze strukturálních fondů směřují ve velké míře do modernizace a rozvoje infrastruktury pro výzkumné a inovační aktivity. Kdybychom tedy tento zdroj neměli, nebo byl omezený, bude to znamenat postupné zastarávání infrastruktury nebo větší tlak na jiné zdroje financování.

Celý text rozhovoru najdete na webu EURACTIV.cz