Česko má k dispozici „vyšší ligu“ eurofondů, preferuje ale jiné zdroje

Česko by se okolo roku 2030 mohlo stát čistým plátcem, což by mimo jiné znamenalo méně peněz z kohezních fondů. České subjekty se tak budou poohlížet po alternativních unijních zdrojích. V tomto ohledu se nabízí čerpání z fondů takzvané vyšší ligy, tedy z komunitárních fondů. O co jde a jak je Česko čerpá v současnosti?

Česko je stále čistým příjemcem peněz z unijního rozpočtu. Díky pozitivnímu ekonomickému výkonu české ekonomiky se ale očekává, že okolo roku 2030 by se mohlo stát čistým plátcem.

V praxi to znamená, že se Česko dostane do „klubu bohatých“. To s sebou ale mimo jiné nese snížení peněz alokovaných z některých programů – konkrétně z fondů koheze. Ty se zaměřují na vyrovnání rozdílů v úrovni rozvoje mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie a Česko z nich v současném finančním období pro roky 2021–2027 může čerpat téměř 550 miliard korun. Do budoucna to ale bude méně

A jak se na to připravit? Česko by se mělo poohlížet po jiných zdrojích financování. Jednou z alternativ, jak získat jiné, a přesto stále unijní prostředky, jsou komunitární fondy, někdy přezdívané jako přímo řízené fondy. Ty se financují rovnou z rozpočtu EU a spravuje je Evropská komise nebo některé z jejích výkonných agentur.

Na rozdíl od strukturálních fondů nebo fondů společné zemědělské politiky, státy nemají předem alokovanou částku. I proto se těmto fondům v kuloárech přezdívá jako fondy vyšší ligy.

Jednotlivé projekty soutěží mezi sebou o to, kdo peníze získá. Mezi ty nejúspěšnější patří zejména velké projekty s významem pro celou Evropu přesahující regionální zájmy.

„Přínos unijních programů nespočívá pouze v objemu vyčerpaných prostředků, ale i v navázání mezinárodních partnerství s aktivním zapojením českých subjektů,“ vyzdvihl Petr Waleczko, komunikační manažer na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR, které čerpání z fondů EU v zemi koordinuje.

Komunitární fondy v současnosti tvoří 20 procent prostředků alokovaných v rámci víceletého finančního rámce. Nejvýznamnějšími položkami jsou programy Erasmus+ a program pro vědu Horizont Evropa nebo program zaměřený na životní prostředí LIFE.

Celý článek naleznete zde.