Synergie: Slovo, které dokáže posunout český i evropský výzkum dál

Výzkum a vývoj se mohou rozvíjet rychleji jen tehdy, když budou efektivně kombinovat různé zdroje financování. Češi si téma tzv. synergií vzali za své a teď už předávají zkušenosti dalším zemím. Evropské komisi zároveň poskytují cennou zpětnou vazbu.

Když vědci z evropských univerzit a výzkumných center hledají zdroje, které by jim pomohly zafinancovat výzkum, mohou se obrátit na program Horizont Evropa, který přímo řídí Evropská komise. Na tyto peníze však dosáhnou jen ti nejlepší, rozpočet navíc není bezedný. Existují proto tzv. synergie, které mají za úkol zajistit, že se různé evropské i národní zdroje navzájem vhodně doplňují, „nabalují se na sebe“ a celkový dopad peněz pro výzkum a vývoj se tak násobí.

Hezká myšlenka, druhou stranou mince je však její uvedení do praxe. Potvrzuje to například Václav Velčovský, vrchní ředitel sekce mezinárodních vztahů, EU a ESIF na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

„Řekl bych, že před dvěma lety synergie sehrávaly roli ,paní Columbové‘, tedy že se o nich pouze mluvilo. V dnešní době už je to jinak, už vidíme alespoň obrysy, i když rozostřené,“ zhodnotil Velčovský na nedávné akci Synergies Open 3, kde se potkali čeští a bruselští stakeholdeři, kteří mají k tématu co říct.

Konkrétně v Česku na rozdíl od řady dalších evropských zemí opravdu platí, že se od pouhého řečnění přešlo k činům. Zásluhu na tom mají kromě několika „odborníků–průkopníků“ především zmíněné MŠMT a Technologická agentura ČR (TAČR). Tito poskytovatelé grantů a dalšího financování vyvinuly fungující schémata, jak synergie využít v praxi, a podpořit tak rozvoj veřejného i soukromého výzkumu a vývoje.

Nejdřív naše peníze, pak vaše peníze

Synergie mají různou podobu, jednou z nich je tzv. kombinované financování, označované jako „Teaming“. V podstatě jde o to, že Evropská komise skrze program Horizont Evropa (či jeho předchůdce Horizont 2020) zafinancuje jednu část či fázi výzkumného projektu, například personální kapacity. Udělá to ale jen pod podmínkou, že národní instituce tyto peníze dorovnají a postaví například budovu či laboratoř.

Výhodou je, že k tomu nemusejí využívat pouze peníze čistě z národního rozpočtu, ale například také evropské kohezní fondy. Ty sice také původně pocházejí „z Bruselu“, pod taktovkou je však mají národní ministerstva a agentury.

Příklad úspěšného využití „Teamingu“ představuje špičkové výzkumné centrum HiLASE 
v Dolních Břežanech u Prahy, které se soustředí na laserové technologie a „propojuje excelentní vědecké výsledky s požadavky průmyslu“. Na svém kontě už má i různá prvenství, v roce 2022 se jeho laserovému systému Bivoj podařilo vyprodukovat rekordní množství energie, což posouvá hranice například ve zpracování kovů.

Centrum funguje pod Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR, který společně s britskou vládní agenturou Science and Technology Facilities Council (UKRI) získal peníze jak z programu Horizont 2020, tak z českého Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání. Celkově šlo o 45 milionů euro.

Pečetě excelence

Nejrozšířenější podobou synergií je však v Česku tzv. alternativní financování. Když návrh výzkumného projektu neuspěje v Horizontu Evropa (protože třeba nezbydou peníze), ale je dostatečně dobrý, Evropská komise mu může udělit tzv. pečeť excelence (Seal of Excellence, SoE). Dá mu tedy jakousi záruku kvality.

Žadatelé pak mohou se stejným návrhem oslovit národní instituce, které už samy projekt na úvod hodnotit nemusí, protože Komise to udělala za ně. S touto evropskou pečetí se zvedá šance, že po neúspěchu v Bruselu získají zájemci potřebné peníze alespoň na národní úrovni – univerzity a centra od MŠMT, firmy zase od TAČR. Tímto způsobem se zajistí, že projekty, do kterých někdo vložil velké úsilí, nepřijdou vniveč.

Zkušenosti s touto cestou má například Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL), kde se výzkumníci věnují například studiu Číny. Pečeť excelence jim pomohla k tomu,
že získali prostředky z českých operačních programů, a to konkrétně na tzv. Akce Marie Skłodowské Curie (MSCA). Díky těmto penězům vědci cestují napříč evropskými výzkumnými týmy a „bohatnou“ o zkušenosti a kontakty.

Jak potvrdila vedoucí grantového oddělení na UPOL Petra Vaculíková, pečeť excelence navíc univerzitě nepřinesla jen jednorázové peníze, ale také cenné zkušenosti. Stala se jakýmsi „odrazovým můstkem“, díky kterému teď univerzita dokáže konkurovat ostatním zájemcům přímo v Bruselu a úspěšně se pouští i do daleko komplexnějších a dražších výzkumných projektů. Právě to je smyslem synergií.

Další podoba synergií

Ve výzkumu a vývoji je velmi důležitá prestiž, která se pojí se získanými granty. Jak popsala Lenka Chvojková z Technologického centra Praha, které je kontaktním místem pro program Horizont Evropa v ČR, přestože vědci díky pečeti excelence získají „doma“ úplně stejný objem peněz, jaký by dostali i v Bruselu, národní zdroje pro ně zkrátka nejsou tak atraktivní.

Na scénu tak přichází další podoba synergií, tzv. převod (či transfer) zdrojů, o kterém se zatím spíše jen diskutuje. „Komise nově říká, že u projektů, které není schopná zafinancovat sama, nemusí zůstat jen u pečetí excelence a vše ostatní nechat na národních institucích. Naopak může dojít k tomu, že část peněz z kohezních fondů na už konkrétní vybrané projekty se z národní úrovně převede zpátky do Bruselu, do Horizontu Evropa,“ vysvětlila Chvojková s tím, že takovým způsobem by se prestiž grantů opět zvedla.

Podle Chvojkové by se tento typ synergie dal využít na oblasti, kde Česko zatím nemá zavedená a fungující schémata. Může jít například o program ERA Chairs, který dává univerzitám a centrům peníze na to, aby přilákaly špičkové odborníky ze zahraničí.

Důležitá výměna zkušeností

Přestože Česku „synergie jdou“, vždy existuje prostor pro zlepšení, což se týká hlavně výměny informací, zkušeností a zkrátka celé komunikace mezi relevantními hráči. Platí to jak uvnitř Česka, kde výzkum financují různá ministerstva a agentury, tak na celoevropské úrovni a dokonce uvnitř samotné Evropské komise.

V rámci České republiky funguje Česká asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu (CZARMA), která je platformou pro sdílení zkušeností, know-how a dobré praxe. Jedna z jejích pracovních skupin se věnuje právě i synergiím ve financování.

Zástupci Evropské komise na zmíněné akci Synergies Open 3 ocenili, jaký příklad dávají ostatním zemím právě Češi, stejně jako jejich zpětnou vazbu k evropským programům a to, že tuzemští stakeholdeři spolu navzájem pravidelně mluví.

Komise se snaží, aby výměna informací lépe fungovala i na celoevropské úrovni. Už před lety tak vznikla platforma Community of Practice (CoP), kde si poskytovatelé grantů z jednotlivých zemí vyměňují zkušenosti s pečetěmi excelence. Ještě širší „záběr“ má potom mít diskusní platforma pod zkratkou RIMA, která se teprve spouští. V ideálním případě se tak užitečné české zkušenosti dostanou i do dalších zemí.

A co dál?

Češi se v průběhu svého předsednictví Rady EU ve druhé polovině loňského roku snažili, aby téma synergií ve financování výzkumu získalo na důležitosti. Hned v červenci proto uspořádali velkou konferenci k tomuto tématu, ze které vzešla tzv. Pražská deklarace. Státy EU v ní opět zdůrazňují hlavně potřebu lepší výměny informací a zkušeností.

„Ve světle narůstající komplexity evropské podpory výzkumu a inovací je třeba zajistit co nejefektivnější využití investovaných prostředků a zdrojů. Za tímto účelem je proto nezbytné posílit spolupráci mezi Evropskou komisí a členskými státy EU,“ prohlásil tehdy ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš.

Se svými doporučeními, co dělat lépe, přišla také zmíněná dubnová akce Synergies Open 3. Podle závěrů je potřeba se soustředit například na to, aby byly právní systémy jednotlivých zemí EU vůbec schopné začít synergie ve financování využívat. Právě synergie totiž dokáží „přemostit propasti mezi starými a novými členskými státy“ z hlediska výzkumu.

Článek naleznete také na portálu Euractiv.cz zde.